Marx-Leninismus v Baťově Zlíně na lopatkách

V minulém článku jsem uvedl příběh sovětského generála, který v roce 1937 navštívil Zlín a utrpěl zde šok. Stručně jeho příběh zopakuji:
Po prohlídce závodu a města zůstal tento generál velice zachmuřený a znepokojený. Svěřil se generálu Lužovi. Viděl jsem ve Zlíně to, co my se snažíme 20 let budovat: šťastný a spokojený život pro své lidi. Kvůli tomu jsme povraždili nepřehledné množství lidí. Tekly potoky krve. Já sám jsem těmato rukama barbarsky zabil stovky kapitalistů, abych očistil Rusko od škůdců. A co jsem uviděl ve Zlíně? Jeden z těch nenáviděných kapitalistů tu vytvořil právě to, o čem já sním. Šťastnou a spokojenou společnost. Ne, to není možné. A rozplakal se.
Ten generál byl zřejmě od GPU (později KGB). Zmínil něco z toho, jak oni v SSSR uskutečňovali ideje Marxe a Lenina a jako první na světě tak chtěli vytvořit novou společnost, vykoupenou krví nevinných. Zřejmě byl jeden z mála, kteří to mysleli opravdově.
                                                                x     x     x
„Zlín je moderní průmyslové město amerického typu, kde panuje tvůrčí duch nové průmyslové společnosti, a to lépe, než v samotných USA“
To je závěr komise zástupců amerických výrobců obuvi a odborových ústředen, kteří přijeli do Zlína přibližně ve stejné době, jako ruský generál. Přijeli se přesvědčit, jestli Baťova firma neproniká na trhy USA za cenu nadměrného vykořisťování dělníků a dumpingovými cenami. Měli též zjistit, v čem spočívá výrobní a obchodní úspěch firmy. Jistě se jim to nepsalo dobře, ale jako čestní lidé uznali, že neměli pravdu, a že tu objevili „novou průmyslovou společnost“ bez třídních rozporů, a s tvůrčím duchem.
Dál pokračuju charakteristikou Baťovy nové zlínské společnosti, a to částí předmluvy k novému vydání díla Tomáše Bati Zámožnost všem. Vydávám a tisknu ji sám, abych zlevnil své zásilky této publikace spolu s knížkou E. Erdélyho Švec, který dobyl světa. Nová společná cena je o 30 Kč nižší, než jak ji znají dřívější odběratelé.
                                                              x     x     x
Jak vypadal společenský řád, nazývaný „novou průmyslovou společnosti“, vybudovaný Baťou ve Zlíně?
Za prvé, šéf byl myslitelem, vynálezcem a tvůrcem této nové společnosti, založené na souhře a spokojenosti zákazníků, dělníků a vedení. Byl také učitelem a vychovatelem svých lidí, kteří pak tvořili dokonalý a téměř samočinný systém zásobování, výroby, a prodeje.
Za druhé, výroba byla chápána jako služba veřejnosti. Výrobní náklady byly racionalizací technologie a zdokonalováním organizace stále snižovány, aby mohla klesat cena obuvi.
Za třetí, mzdy dělníků a zaměstnanců byly maximálně možné, a byly takové, že zajistily blahobyt jejich rodinám. Tak se každý stal spokojeným spolupracovníkem, řešícím iniciativně problémy svého samosprávného pracoviště. („Vždyť zisk dílny je náš!“)
Za čtvrté, dílna hospodařila podle plánu a kalkulací, Úspory tvořily zisk, který se rozděloval pracovníkům. Dílna tak byla samosprávnou jednotkou a celý závod byl souborem dílen.
Administrativa byla minimální. Podnikový zisk byl investován do rozvoje výroby, aby klesaly náklady i ceny a rostly mzdy i výroba. Především se nakupovaly a vyráběly nejmodernější stroje, stavěly nové závody. (Jen to nejlepší na světě je pro nás dost dobré.)
Za páté, na náklady závodu se budovaly byty s nízkým nájemným pro zaměstnance. Firma investovala do veřejných staveb a zeleně, budovala „Zahradní město“.
Za šesté, rodiny zaměstnanců nakupovaly životní potřeby v závodním konzumu za velmi nízké ceny (ve srovnání s obchody). Závod si nepřirážel vysoké marže, jak to dělají obchodníci. V době krize byly ceny poloviční proti průměru.
Za sedmé, odborové organizace byly nezávislé na celostátních ústřednách. Tím odpadlo vměšování se komunistů do záležitostí závodu přes jimi ovládané odbory.  Podle zákona se odbory zřizovaly pro porozumění dělníků s vedením. A tak to u Baťů, ale jen u nich, bylo.
Za osmé, Čtrnáctileté hochy z celé republiky si firma po testech vybírala jako Mladé muže do závodní školy práce, kde se mladí muži učili řemeslu i obchodu, takže i bez dalších škol ti nejschopnější zastávali už po krátké praxi, brzy po dvacítce, důležité posty a byli též posíláni s úkoly do světa. Bylo tak postaráno o nové generace odborníků a šéfů. Vysokoškolské tituly se nepoužívaly. Všichni byli prostě spolupracovníci. Šéf (Baťa) jako třeba metař.

                                                                 x      x      x                              
Mohla tato nová společnost slyšet na třídní boj a krvavou revoluci? Potřebovala nějaký ruský socialismus, měla důvod nenávidět šéfa? Určitě ne.
Musím se zmínit, proč vlastně tento projev Tomáše Bati vydávám. Je to myšleno jako „ochutnávka“. Chceme Vás totiž přivést ke studiu či aspoň četbě dalších děl bratří Baťů. Protože tam je zakopána hřivna moudrosti pro budoucnost. Tuto baťovskou budoucnost, tu si zde jednou znovu vytvořme. Pokusme se o to. Dokážeme-li to, aspoň u několika podnikatelů, vrátíme se zpět do spolku deseti nejvyspělejších národů světa. K tomu nám pomůže snad jen osvojení si baťovského myšlení. Jak? Vaší četbou, studiem, moudří lidé, a navíc experimenty Vás, odvážní a moudří podnikatelé.
A kdyby nic jiného, četbou získáte racionální způsob myšlení a vyjadřování, umění vyhmátnout podstatu problémů a jevů, rozhodnost svého jednání. To není málo. To je to, co udělalo Baťu Baťou. I Vy vyrostete.
Je správné hledět dopředu. Ale filosofie Baťů není jen stará historie. Ona je též desetiletí před námi. Je tam, vpředu. Jak to? Poznáte, až budete číst nějaký ten pátek. Poznáte, že dnešní generace ještě nedorostla mentálně ani rozumově tam, kde Baťa a Zlín už byli. Před sto lety.
Však jen srovnejte to, co už víte o Baťově Zlíně s naším současným politicko-finančním korupčním lobbismem. (Baťa: Občan je povinen vládnout, ne nadávat na poměry.        
                                                                x     x     x
4. říjen 2009                                                                            Stanislav Vrbík, Zlín, tel. [phone]

Starší blogy s přehledem dostupné literatury na www.vrbik.blog.idnes.cz E-mail: [e-mail]