Jak Baťa překonal hospodářskou krizi v r. 1922
Tomáš Baťa ale nebyl nějaký developer, který si koupil fungující továrnu, a měl o ni zájem, jen dokud vynášela. Jeho podnik byl dílem jeho ducha a touhy tvořit, jak sám říkal. Jeho podnik byl jeho dítětem, vypiplal si jej z malinké pronajaté dílničky, vyrábějící papuče z houní. Uspokojení mu nepřinášelo soukromé konto někde na Seychelách. Jeho radostí bylo, že díky vlastnímu úsilí si mohl dovolit mít nejvyšší dělnické výdělky v čs. průmyslu, mít tak nízké ceny bot, že snadno pronikal na zahraniční trhy, že jeho zásluhou roste životní úroveň obyvatel města i širokého okolí. Ohlašoval dokonce, že rád platí daně a že si dělá ambice stát se největším plátcem daní v republice.
Za této hospodářské krize roku dvaadvacátého, kdy řada výrobců zavřela továrny a nezaměstnaných denně houfně přibývalo, Baťa se rozhodl jít svou cestou.
Na velké poradě průmyslníků v Praze o řešení krize řečníci vesměs požadovali, aby nejdřív stát snížil železniční tarify, daně atd. Na to prohlásil Baťa, že by se styděl požadovat slevy od státu, pokud sám nesníží ceny svých výrobků. Propukla vřava, nesouhlasné projevy, uštěpačné poznámky, že chce zkrachovat, atd. Nato oznámil, že od 1. Září snižuje cenu bot na 50% Nazítří vyšel ve všech novinách jeho inzerát: Abychom umožnili lidem nákup obuvi pro podzim. Abychom udrželi výrobu v plném chodu. Abychom nemuseli propustiti dělníky. Abychom ušetřili státu vyplácení podpor. Abychom razili cestu k odbourání cen. Abychom napomáhali překonati rychle velkou hospodářskou krisi, která nás zachvátí následkem rozdílu kupní ceny za hranicemi a v zemi,
Snížili jsme ceny obuvi
od 1. září ve všech našich prodejnách průměrně na polovinu cen z letošního jara. Ovšem této slevy nemůžeme již dosáhnouti šetřením na režiích a jsme nuceni snížiti mzdy našich dělníků o 40%. Naproti tomu zaručujeme našim zaměstnancům, že jim dodáme životní potřeby za polovičku květnových cen.
Tehdy vyšel známý plakát, na němž pěst drtí slovo drahota.
Baťa, jako vždy, našel u zaměstnanců pochopení. Vydal ceníky, za kterých bude v závodním konzumu prodávat. Ukázka: chleba zlevni ze 4 Kč na 1,70, mléko ze 3,- na 1.50, brambory z 1,40 na 0,60, kilo rýže ze 4,60 na 2,30, ručník z 8,5O na 4,-, Véba z 9,50 na 5,-, košile ze 34,- na 17,-, dámská ze 45,- na 23,- atd. Vedle toho snížil týdenní nájemné z bytů o téměř 50%, elektřinu z 3,- na 1,50 za 1kWh, jídla v závodní jídelně na 50%, atd. To vše až do doby, kdy ceny celostátně klesnou proti květnu 1922 na polovinu.
(Všimněte si, že zachováním 60% mzdy a snížením cen životních potřeb na 50% vlastně 10% získávají zaměstnanci. Baťa pamatuje i na to, že některé zboží budou lidé muset kupovat i jinde než v závodních prodejnách!)
Baťa pak poděkoval osazenstvu závodu za přijetí všech opatření v projevech, které by stálo za to uvést, ale není zde tolik místa. (Níže uvedu jen úryvky.)Vysvětlil, proč zákazníci potřebují levnější obuv, aby ji vůbec mohli kupovat, že je ještě spousta problémů dalších, že například dluhy zůstaly v nominální hodnotě, tedy se zdvojnásobily, že 10% úročení vkladů zaměstnanců (!), dosahujících výše 6 mil. Kč teď více zatíží rozpočet závodu, že to vše se dá překonat jen podstatným zvyšováním výroby.
„Přátelé, vaše přijetí našeho návrhu na snížení mezd o 40% mi dokazuje, že jste plně pochopili mé provolání, zaslané vám narychlo z Prahy… Nynější krize není jenom krizí našeho závodu, ba není jenom krizí průmyslu, je to krize celého státního hospodářství…Sklář v severních Čechách, který platí za boty 170 Kč, nemůže se spokojit se mzdou, která se platí v Anglii, když tamější sklář obdrží naše boty po zlevnění za 15 šilinků, to je nyní asi za 97 Kč. Přestane-li sklárna vyvážet do Anglie, ztratí sklář práci a nekoupí naše boty, ani kdybychom je mu později nabízeli za 97 Kč. Mimoto ztratí stát daně přímé i nepřímé, i onu valutu, pomocí níž byl zvýšen kurs naší koruny. Dnes nestačí křičet na stát, aby slevil na portu, dovozném, daních, atd. Musíme všichni zlevnit své výrobky, aby se vyrovnal rozdíl mezi nákupní silou koruny za hranicemi a doma.“
(Taky vám to připomíná současnou situaci a její nemastné neslané řešení? Například majitelé skláren by možná mohli jít Baťovou cestou, ale oni měli ty sklárny jako kšeft, ne jako vlastní dítě. Tak co by se namáhali.)
„Z Prahy dochází nás zprávy o tom, jak naše akce je utěšeně následována. Obuvnické sklady Pražské přizpůsobují se našim cenám. Železárny snižují ceny železa o 30%.“ Ale jsou i jiné, méně potěšující zprávy, pokračuje Baťa. Vidíme u rodin nedostatek prádla, ale je nepochopitelné, jak mohou továrníci v takových časech zastavovati výrobu a propouštěti dělnictvo, místo aby se dohodli s dělnictvem a společně se starali, aby prodávali své výrobky za cenu, již může zákazník zaplatiti.“
Výsledkem snížení cen obuvi bylo úplné vyprázdnění skladů, příliv peněz sice poloviční, ale ve vztahu k cizině, kde se nakupují suroviny, nekrácených. (Tržila se polovina korun, ale vzhledem v cizině byla jejich hodnota dvojnásobná.) Baťovy závody se tak vyhnuly krizi a pracovaly stále naplno. Asi jako jediné v ČSR.
Tomáš Baťa se stal snížením cen na polovinu velmi populárním nejen mezi překvapenými podnikateli, ale hlavně u veřejnosti. „Nebýt Bati, platili bychom za boty stále 300 Kč, dnes je máme za 100!“, bylo slyšet u prodejen. Vděční zákazníci stáli fronty u Baťových prodejen, rychle stoupl i export a ze všech stran se hrnuly nové objednávky. Dnes se tomu říká boom.
Baťa ale snížením cen rozčeřil zlou krev mnohým továrníkům, kteří si libovali ve vysokých cenách. Ti raději propouštěli lidi a státní kasa se prohýbala pod náporem nezaměstnaných, kteří měli nárok na podpori.
„Pozorovatel těchto neutěšených poměrů musel dojít k závěru, že kdyby i ostatní podnikatelé šli Baťovou cestou, mohla se situace národa rázem obrátit k lepšímu“, uvádí J. Pagáč ve své knize o Tomáši baťovi. Takto nastala krize, ve které se šířila nespokojenost dělnictva, využívaná odborovými ústřednami, komunisty i socialisty ke štvaní proti zaměstnavatelům a nelogicky nejvíc proti Baťovi. Útoky ba Baťu totiž byly podporovány i továrníky, kterým Baťa byl trnem v oku. Z této doby též pochází hodně pomluv na Baťu, které dodnes kolují mezi stoupenci třídního boje.
Jak už víme z článků o volbách v roce 1923, tyto soustředěné útoky, jdoucí ponejvíce přes komunisty ovládanou radnici, přiměly nakonec Tomáše Baťu, aby komunisty vyhnal z radnice. V září toho roku získala kandidátka zaměstnanců firmy Baťa absolutní většinu mandátů a T. Baťa byl zvolen starostou.
Zlín, Stanislav Vrbík
P.S. Stále platí nabídka knih „Švec, který dobyl světa od Pagáče a Zámožnost všem os samého Tomáše Bati. Více na mobilu 602563464.
Stanislav Vrbík
Odpověď na reakce k článku Proč se komunisté museli zbavit odbojářů
Odpověď diskutujícím: Vážení, předkládám Vám soubornou odpověď, která by měla uspokojit všechny diskutující. Vycházel jsem z knížky Oty Rambouska Jenom ne strach, která vyšla v roce 1990.
Stanislav Vrbík
Ať všichni zdechnou, jen když já budu ještě bohatší!
Vláda věcí tvých se k tobě chtěla navrátit, ale tys ji nepřijal, ó lide český! Komu jsi ji, lide, odevzdal? Nevíš, že. Tak Ti to povím, ó lide!Odevzdals ji těm, kteří chtěli vládnout a vetřeli se do tvého vládnutí. Oni to byli, kdo zaseli sémě krkounství do hlav lidí. Oni si kupují po tuctech vlivné lidi a přeměňují si je k obrazu svému. Kdo to jsou? Neukazují se nám.
Stanislav Vrbík
Proč se komunisté museli zbavit všech odbojářů
Dnes odbočím od baťovské tématiky a nepřímo se pouštím do diskuse o bratrech Mašínových. Ve svém archivu jsem objevil článek historika Radomíra Luži z Tulane University v New Orleansu. Je to syn generála čs. armády, bojovníka Ruských legií, který byl při své odbojové činnosti v Protektorátě dlouho marně honěn gestapem, až byl udán jedním českým starostou českým četníkům a ti jej i se spolupracovníkem beze slova výzvy, překvapené a téměř nahé, zastřelili v Hříšti u Přibyslavi.
Stanislav Vrbík
Baťova služba veřejnosti pro 21. století
V minulém příspěvku 15. srpna jsem se dopustil jakéhosi zrcadlového zkreslení výrazu. Napsal jsem totiž, že se Službou veřejnosti může nezaměstnanost v průmyslu růst rychleji. Správný výraz je, že tam bude klesat zaměstnanost. Významový rozdíl je v tom, že uvolnění lidé už nebudou bez práce, nezaměstnaní, ale bude dost prostředků, aby mohli pracovat v nevýrobní sféře. Tak mi to promiňte, bylo to zásadní, říkám tomu zrcadlové zkreslení. Ilustrace rčení, že když dva říkají totéž, není to totéž. Ale pokračujme v tématu o nadčasovosti Baťova díla.
Stanislav Vrbík
Nadčasové prvky batismu a jeho dnešní poslání
Měnící se světová politická a hlavně ekonomická situace, jmenovitě příchod fáze t.zv. transformace a začínající globální krize, vyžadují nalézt takový systém hospodaření ve společenských útvarech, který překoná přinášené problémy. Je to především otázka, co dělat se skutečností, že v průmyslu ubývá pracovníků (důsledek růstu produktivity práce) čímž klesá přívod daní do státních rozpočtů, ale roste potřeba vydávat podpory v nezaměstnanosti, nebo pro rozvoj oborů, netvořících materiální hodnoty. Tam právě bude možno uvolněné lidi změstnat, což ale zvýší náročnost na státní výdaje. Jediným známým systémem, který toto může překonat je Služba veřejnosti, jež byla metodou podnikání u Baťů.
Stanislav Vrbík
Připomínka Tomáše Bati u příležitosti výročí jeho smrti
Tomáš Baťa: „Mé dílo nemůže zaniknout a nezanikne. Tyto budovy – možná. Budovy, komíny, stroje – to jsou jen hromady cihel a starého železa. Ale můj systém zůstane k užitku všem, kteří přijdou po nás“.
Stanislav Vrbík
Předvolební situace očima Baťovce
Studium i pouhé opakované čtení projevů, úvah a dokumentů Tomáše Bati změní člověka. Prostě v duši zůstane cosi ze zásad, přímosti, pravdivosti a neodkladnosti řešení, jak to vidí u něj. A člověk je z nitra duše provokován – tož to udělej, a hned, a naplno. Víš-li, že máš pravdu, a když se jiný k tomu nemá, jsi ty povinen to dát na stůl. Však jiní už se postarají o to, aby to bylo zhodnoceno. No a tak vznikl tento příspěvek do diskuse.Když přímost tak přímo k věci. Volby jsou za pár dní. Řekněme si, jak by si měl počínat skutečný občan.
Stanislav Vrbík
O publikaci „O Batismu nadčasovém“
Před 6 týdny jsem se rozloučil s Baťovskou tématikou na tomto blogu. Byla to diskuse s malým počtem čtenářů. Chtěl jsem oslovit více lidí a současně přinést dílko Tomáše Bati „Zámožnost všem“ většímu okruhu čtenářů.Je z toho brožurka o 38 stranách A 5, první půle můj text a druhá Tomáše Bati. Je už v tisku a přál bych si, aby si to co nejvíc čtenářů přečetlo před volbami. Může to být užitečné všem, ale chtěl bych oslovit hlavně ty, kteří nechodí k volbám. Následující text je před předmluvou:.
Stanislav Vrbík
Dnešek a Baťovská služba veřejnosti
Každá podnikatelská, obchodní, prodejní, řídící, správní činnost, tedy každá veřejná činnost se má konat ve smyslu služby veřejnosti. Úředníci jsou ve styku s občany jejich služebníky, nikoli vrchností. Podnikatel v úsilí o maximální zisk nezvyšuje ceny, nesnižuje mzdy.
Stanislav Vrbík
Batismus se nám vrátí, věřím
Životní a podnikatelskou filosofii Baťovu můžeme nazvat „Služba veřejnosti“. Systém služba veřejnosti jako smysl podnikání poznal T. B. v USA. Jenomže byl asi jediným na světě, kdo tento systém dovedl k dokonalosti a životaschopnosti.
Stanislav Vrbík
Obecná čeština, zaniklá Moravština, a Češi
Lidé, kteří mluví a píší ve sdělovacích prostředcích, tedy na veřejnosti, jsou asi převážně občané Prahy. Mají zřejmou nechuť vyjadřovat se spisovně, a tak ustanovili, a Ústav pro jazyk český posvětil, další češtinu, tak zvanou obecnou češtinu.
Stanislav Vrbík
Čtvero druhů podnikání, jeden Baťův
Není podnikání jako podnikání. Zhruba je možno říci, že se v historii vystřídalo pět hlavních druhů.
Stanislav Vrbík
Marx-Leninismus v Baťově Zlíně na lopatkách
„Zlín je moderní průmyslové město amerického typu, kde panuje tvůrčí duch nové průmyslové společnosti, a to lépe, než v samotných USA“ To je závěr komise zástupců amerických výrobců obuvi a odborových ústředen, kteří přijeli do Zlína přibližně ve stejné době, jako ruský generál. Přijeli se přesvědčit, jestli Baťova firma neproniká na trhy USA za cenu nadměrného vykořisťování dělníků a dumpingovými cenami.
Stanislav Vrbík
Politické aktivity Jana Bati před Mnichovem a okupací
Na začátku uvedu, že Jan Baťa byl nejen vynikající šéf světově proslulé firmy se 70.000 zaměstnanci. Byl také veřejně činný. Oplýval články v tisku, projevy v rozhlase, jednal s politiky. Psal cestopisy a fejetony. Později, za života v Brazílii i romány a sbírky básní. Jeho veřejná činnost se v době přímé německé fašistické hrozby znásobila. Volal po dokonalé přípravě na obranu, radil a kritizoval, padni komu padni.
Stanislav Vrbík
Zánik firmy Baťa-největší hospodářská katastrofa našich dějin
Baťovo království obuvi, jak se firmě říkalo, to nebyl jen extrémně úspěšný výrobní konglomerát širokého sortimentu nejkvalitnějších a nejlevnějších výrobků. Byl to hlavně společensko-politický objev. Byl to políček teoriím o nesmiřitelnosti společenských tříd a nevyhnutelnosti třídního boje.
Stanislav Vrbík
Proces s Janem Baťou, naše národní ostuda
Rozsudek: Jan Baťa se zprošťuje viny, že pomáhal nepříteli, že měl dohodu s Goeringem, že plánoval vystěhování národa do Patagonie, že dělal propagandu nacistům a že bránil svým zaměstnancům ve vstupu do čs. zahraničního vojska. Prohlašuje se vinným, že bránil resistenčnímu hnutí, že nepracoval pro osvobození vlasti a že se „choval tak, že se dostal na černou listinu spojenců“. Dosti nesrozumitelné zločiny, že?
Stanislav Vrbík
Jak se Jan Antonín Baťa stal šéfem světové Baťovy firmy
Jan Baťa se narodil 7. Března 1898. Byl o 22 roků mladším nevlastním bratrem geniálního průkopníka nového života a šéfa světového obuvnického impéria Tomáše Bati. Ten se roku 1905, kdy jim oběma zemřel společný otec, stal i poručníkem sedmiletého Jeníka.
Stanislav Vrbík
Jak se Jan Baťa stal šéfem světové Baťovy firmy
Jan Baťa se narodil 7. Března 1898. Byl o 22 roků mladším nevlastním bratrem geniálního průkopníka nového života a šéfa světového obuvnického impéria Tomáše Bati. Ten se roku 1905, kdy jim oběma zemřel společný otec, stal i poručníkem sedmiletého Jeníka.
Stanislav Vrbík
O fordismu, jenž se stal organickou součástí batismu
Tomáš Baťa podnikl za svého života 2 cesty do Ameriky (USA), kde byl ohromen výkonností, důmyslností, racionálností továren a zvláště výkonností dělníků, jíž se obdivoval a jež mu, jako v Evropě nedostižná, léta nešla do hlavy. Poprvé se zde setkal s fordismem, který přesně odpovídal jeho životním i pracovním představám i zásadám a mnoho z něho se stalo součástí jeho systému, jemuž říkáme batismus.
Stanislav Vrbík
9.pokračování čtení a diskuse o geniálním podnikateli Tomáši Baťovi
Tentokrát několik úryvků z knihy Stanislava Jandíka Železní tovaryši z roku 1938 s podtitulem Sociologická reportáž o zrození nového věku. Je to z kapitoly úryvky profilu.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 29
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1537x