O fordismu, jenž se stal organickou součástí batismu

Tomáš Baťa podnikl za svého života 2 cesty do Ameriky (USA), kde byl ohromen výkonností, důmyslností, racionálností továren a zvláště výkonností dělníků, jíž se obdivoval a jež mu, jako v Evropě nedostižná, léta nešla do hlavy. Poprvé se zde setkal s fordismem, který přesně odpovídal jeho životním i pracovním představám i zásadám a mnoho z něho se stalo součástí jeho systému, jemuž říkáme batismus.

Na Baťovi je pozoruhodné, jak Fordovy zásady dovedl rozvinout, zdokonalit a přizpůsobit svému systému a evropským poměrům.

Fordovy zásady:

1.Člověk, hlavně podnikatel má celý svůj život sledovat jednu zásadní myšlenku a uskutečňovat ji do všech podrobností. (To je charakteristickým rysem Baťovým od doby, kdy se zbavil snu o jakémsi modelu praktického socialismu a nahradil jej fordovskou zásadou služby veřejnosti)

2. Služba veřejnosti je metodou i cílem výrobně obchodní činnosti. Je přednější, než zisk. Ten se při dobré službě spolehlivě dostaví sám.

3. Vyrábět znamená nakupovat suroviny co nejlevněji zhotovit z nich předměty při nejnižších nákladech a zboží dodat zákazníkovi co nejlevněji. (U Bati to znamenalo co nejvíc surovin, materiálů i budov a strojů si vyrábět sám a zboží prodávat ve vlastních prodejnách.)

4. Úředního ducha v obchodě co nejméně, ale za to více obchodního ducha v úřadě.

5. Nebát se minulosti a nezbožňovat minulost. Ta je však dobrá, pokud ukazuje cesty a prostředky k pokroku.

6. Zkoušet stále nové myšlenky.

7. Těch, kdo se sami vydávají za odborníky a znalce se vyvarovat. „Kdybych chtěl zničit konkurenci, zahrnu ji znalci. Propustili jsme každého, kdo se považoval za znalce, neboť kdo se vyzná v práci, neřekne o sobě, že je znalec. Znalci znají jen nejčastější námitku: to je nemožné, neproveditelné, a druzí po něm jen papouškují. Často pohřbí to, co by proveditelné bylo.

8. Vyhovět přání 95% lidí. Tedy nevyrábět nic výlučného, ale jen nejprodávanější předmět z oboru.

9.  Úzkostlivě dbát na přání zákazníků, pokud ovšem vyjadřují názor většiny a nejsou to jen libůstkáři.

10. Snižovat ceny. Agenty a meziobchod vyloučit, prodávat přímo zákazníkům.

11. Prodávat jen za hotové, nikdy na dluh.

12. Nemít dluhy a nemít v podniku cizí peníze, to je peníze, které by podniku diktovaly. Zásada se nevztahuje na vklady – úspory zaměstnanců s účastí na zisku. To jsou také cizí peníze, ale ty podniku nediktují, naopak mají tendenci sloužit k ovládání zaměstnanců.

13. Nevyrábět to, co mohu výhodně koupit. Ale vyrábět si sám zboží, jehož cenu drží kartek na určité výši.

14. Času co nejvíce šetřit a použít všeho, co jej uspoří.

15. Dělník má konat jedinou práci, pokud možno jedním a týmž pohybem. Dělník nic nenosí, netahá. Vše obstará dopravní oddělení. Transportéry, lanovky, apod.

16. Všechnu práci konat strojem, ruční práci vyloučit, hledat a navrhovat nové stroje k odstranění ruční práce.

17. Všech ploch v dílně dokonale využít. Šetřit tak režii, světlo, otop, investice do staveb.

18. Zbytečné úřadování odstranit.

19. Odstranit všecky tituly. Titul má zhoubné následky nejen pro majitele, ale i pro jeho okolí. (Může „z titulu titulu“ dávat mylná nařízení.) V tom byl s Fordem zajedno nejen Baťa, ale i ministerský předseda Švehla: přišel k němu žádat o protekci mladý muž. Neobstál, proto se začal ohánět dvěma doktorskými tituly.  „Pane,“ usadil ho Švehla, „bylo tele, které taky cucalo dvě krávy, a nakonec byl z něj přece jenom vůl.“

20.  Nové lidi dávat vždy na nejnižší místa, bez ohledu na to, zda dříve zaujímali místo vyšší.

21. Placení vysokých mezd je nejvýnosnějším způsobem obchodování. „Chcete-li, aby dělník věnoval závodu plně všechen svůj čas i sílu, stanovte jeho mzdu tak, aby nepociťoval finanční nesnáze! To se vždy vyplatí. (!!! A dnes v ČR? Nu což, máme mzdy žalostné a šéfům nevadí, že se jim to nevyplácí. Kampak na ně s nějakým Fordem a Baťou!)

22. Financovat průmyslový podnik má dílna, nikoliv banka.

23. Podnikatel nemá po dosažení úspěchu odejít do ústraní, odkud svým vlivem působí na podnik, ale má v podniku pracovat ještě intenzivněji.

24. Dobročinnost je zbytečná tam, kde je podnik organizovaný jako služba veřejnosti.

Ford i Baťa věnovali pozornost zásobování zaměstnanců životními potřebami. Zřídili závodní prodejny potravin, textilu a dalšího zboží. Vyšachováním maloobchodu i velkoobchodu ušetřili na jejich mastných maržích a nakupováním ve velkém přímo u výrobců mohli požadovat další slevy a tak prodávat zaměstnancům se ziskem zboží třeba za poloviční ceny, než maloobchod. Toho například Baťa s výhodou využil při řešení krize v roce 1922, kdy snížil prodejní ceny výrobků na polovinu, aby byly v zahraničí prodejné po zhodnocení koruny o 100%, mzdy snížil o 40% a ztrátu vyrovnal dělníkům prodejem životních potřeb za 50% ceny. Takové řešení krize v letech 2008 a 2009 se u nás, ale zřejmě ani nikde ve světě, neujalo. Dnes vidí výrobci své štěstí v držení maximálních cen. Je to sice hloupé, jako to bylo hloupé i v roce 1922 – kromě Bati. Ten taky vyšel z krize během 24 hodin a my se v ní paříme už druhý rok.

25. srpna 2009                                                                                                  Stanislav Vrbík

P. S.  To nejlepší, co nám po Tomáši Baťovi ještě zůstalo, jsou jeho projevy a zkušenosti v knihách. Mohu vám dodat tituly Švec, který dobyl světa od Erdélyho a Baťovu Zámožnost všem. (100 a 50 Kč)
Více na 602563464.