Batismus se nám vrátí, věřím

Životní a podnikatelskou filosofii Baťovu můžeme nazvat „Služba veřejnosti“. Systém služba veřejnosti jako smysl podnikání poznal T. B. v USA. Jenomže byl asi jediným na světě, kdo tento systém dovedl k dokonalosti a životaschopnosti.

 Věta v nadpisu je troufalá a v dnešní situaci, v dnešním stavu společnosti bláhová. Ale myslíte si, že dnešní katastrofální stav politického systému v česku je zde navěky? Že demonstrativní pohrdání minulostí u mladé generace je definitivní? Jistěže si to většina národa nemyslí a doufá v lepší příští.
Možná bude muset napřed přijít ještě horší příští. To jenom proto, že český lev dřímá a soudí, že ještě není nejhůř.
Snažme se představit si, že zakrátko dojde opět k nějakému překvapivému vzepětí lidu a budeme stát před volbou jaký způsob nesametu uskutečnit. Po zkušenosti s Listopadem, si snad už dáme pozor, aby se opět nesmál někdo třetí vzadu.
Že se rozpomeneme, jak Baťovci vymetli komunisty ze zlínské radnice.
Až dojde k pádu vlády korupčníků prostřednictvím zkorumpovaných a budeme hledat nový politický a sociální řád, nesmíme zapomnět na životní a podnikatelskou filosofii Tomáše Bati.
Povězme si teď něco o této filosofii.
Její náznak najdeme už závěti Tomáše Bati z roku 1931. „Byla to touha tvořit, poskytnout stále většímu a většímu množství lidí účast na výhodách, které náš závod jak spolupracovníkům, tak zákazníkům poskytoval.“
Charakteristickým znakem Baťovy životní a podnikatelské filosofie je též zásada (nikoli jen heslo), „Náš zákazník, náš pán“.
Životní a podnikatelskou filosofii Baťovu můžeme nazvat „Služba veřejnosti“.
Účelem podnikání je právě to, co jsem uvedl z Baťovy závěti. Systém služba veřejnosti jako smysl podnikání poznal T. B. v USA. Jenomže byl asi jediným na světě, kdo tento systém dovedl k dokonalosti a životaschopnosti.
Systém služby veřejnosti znamená, že podnikání je řízeno tak, aby výtěžek byl trvale rozdělován rovnoměrně mezi spolupracovníky (tzn. postaru zaměstnance), zákazníky, a vedení závodu.
Vedení pak užívá svůj díl především k investování do modernizace a rozvoje firmy, výchovy dorostu, ale také k veřejně prospěšným aktivitám, jako je podpora veřejných investic města a okolí, podpůrný fond pro ševce z celé republiky, kteří se na stáří ocitli bez prostředků, když podlehli konkurenci, též výstavba domků pro zaměstnance, podpora školství ve městě, atd.

Důsledkem, či průvodním jevem systému nebo lépe řečeno jeho účelem je, mimo jiné co možná nejnižší cena, co možná nejvyšší mzda a co možná nejrychlejší rozvoj firmy.
Byl to právě dokonalý systém služby veřejnosti, co učinilo Baťu Baťou a postrachem výrobců obuvi na celém světě, včetně USA.
Ale ještě je zde jeden výjimečný aspekt Baťovy invence. On byl nejen tvůrcem svého systému podnikání. Podle svého vlastního vyjádření on vytvořil člověka (ve významu, že vychoval lidi), který vytvořil tolik úspěšnou firmu. Ano, byl vychovatelem tisíců svých spolupracovníků a toho si cenil na své práci nejvíc.
Byl to stále zdokonalovaný systém služby veřejnosti, vedle neobyčejného a všestranného tvůrčího nadání samotného Tomáše Bati, co by zaručovalo firmě dodnes přední místo ve světě podnikání.
Dopad, důsledek tohoto systému ale byl ještě mnohem důležitější, než všechny obchodní úspěchy nejslavnější firmy světa.
 Ocituji zde začátek předmluvy jednoho z vrcholných ředitelů firmy, pana Hugo Vavrečky ke knize Švec, který dobyl světa. (To, jak hodnotí H. V. baťovský systém, to je aspekt, který už předtím pojmenoval zmocněnec Mezinárodní organizace práce v Ženevě, pan Filene: Baťa vytvořil ve Zlíně nový typ průmyslové společnosti.)
Ten začátek předmluvy Hugo Vavrečky zní:
„Základní a  t r v a l é  hodnoty životního díla Tomáše bati musíme hledat především v oblasti sociální. Jakkoli to byl přičinlivý obchodník, vynalézavý technik, duchaplný organizátor a konečně úspěšný průmyslník, byly to vše jenom stupně vývoje, řeklo by se skoro, že to byla pomocná povolání, která Tomáš Baťa – vidíme to jasně teprve při pohledu nazpět – konal pro vyšší a vzdálenější cíl.
Jeho vlastní povolání, k němuž lnul stále víc a více, nalézaje v něm své životní poslání, byla úloha sociálního tvůrce, tvůrce nového v společenském a hospodářském životě člověka“.
Snad nejotevřenější obdiv k Baťům jako tvůrcům nového typu lidské společnosti vyslovil v roce 1937 sovětský generál tajných služeb (jeho jméno se v paměti Jana Bati nezachovalo).
Po návštěvě Zlína, kam se spolu s gen. Šapošnikovem nechal pozvat, byl zdrcen a prohlásil v soukromém rozhovoru čs. gen. Lužovi, že zatímco oni v Rusku prolili potoky krve, aby vyhubili podnikatele jako škůdce země, aniž dosáhli cíle dát lidem šťastný život, ve Zlíně jeden z těch proklínaných podnikatelů toho dosáhl v míře, o jaké oni v Rusku jen marně sní.

 Toto, nová spravedlivá společnost, vybudovaná podnikáním ve stylu služby veřejnosti, to je jádro životní filosofie Tomáše a později i Jana Bati. To je právě to, co stojí před našimi dveřmi a jednou bude vpuštěno dovnitř. Jak já věřím.
Jak už jsem se zmínil, i skoncování s dnešními politickými poměry lze provést baťovskou metodou, až si ten český lev protře oči.

Zlín, 30. Listopadu 2009     Stanislav Vrbík
e-mail [e-mail]                     tel. [phone] informace – knihy o Baťovi
Starší blogy: www.stanislav.vrbik.blog.idnes.cz